Informace o zemi
Organizované zájezdy
Fotogalerie Etiopie
Oblíbené trasy a programy (individuálnì)
Komunikujte s námi
Radek Burda fotograf
Kontakt

Faranji s.r.o.

podchod stanice metra Andìl
Na Kní¾ecí, Praha 5, 150 00



Den s maratónskými vodièi

Ubìhnout maratón je ¹trapáce. I kdy¾ jste trénovaní, je to døina. Nato¾ pro ty, kteøí bìhají rekreaènì a toliko pro zábavu a pro svùj dobrý pocit. Pøepálit tempo a zùstat viset v pùlce trati s rukama v bok a s vyplazeným jazykem není u maratónu nic neobvyklého. Tedy pokud s vámi nebì¾í vá¹ bì¾ecký andìl. Maratónský vodiè. Pak doká¾ete i zázraky.

Na Milo¹e ©korpila jsem dostal kontakt od svého spolu¾áka, který zaèal bìhat jako buøt a dnes proleze uchem jehly. Nejdøív jsem ho podezíral, ¾e ta jeho kila dole jsou zpùsobená novými hodinkami, podle kterých bìhá, ale pak jsem mu uvìøil, ¾e je to proto, ¾e je cílevìdomý. Ostatnì mi nic jiného ani nezbývalo. Jinak by mne man¾elka donutila si ty hodinky koupit taky. S cílevìdomostí to u¾ mám doma snaz¹í. Ona sice ví, ¾e mám pevnou vùli, ale taky ví, ¾e se projevuje jen u mých zásadních rozhodnutích, jako ¾e dnes opravdu zùstanu na gauèi a ¾e je to opravdu mé pevné rozhodnutí. Pak díky své pevné vùli fakt nevstanu. Schùzku pro ná¹ Den s Milo¹em jsme si dohodli bìhem konání pra¾ského pùlmaratónu. (Tykání mezi bì¾ci je normální a já – aè metrákový váleèek – jsem jeho tykáním taky tak nìjak proklouzl. Asi to bylo díky jeho shovívavosti.) Jo, promiòte, dùle¾itá poznámka. To slovo bìhem v pøedchozí vìtì berte prosím se v¹í vá¾ností pouze jako pøíslovce a opova¾te se mu dávat nìjaké jiné významy. Kdo mne zná a umí si mne správnì zaøadit mezi nosoro¾ce a slona, moc dobøe ví, ¾e já opravdu nikam nebì¾el.

                                         

Samozøejmì jsme se se¹li ráno, kdy¾ to má být den s. Já si na zádech v ba»ohu pøivlekl hovìzí párky, krem¾skou hoøèici a pecen chleba hezky nakrájený nikoli napøíè, ale podél. A celou cestu jsem nadával, ¾e máslíèko nebude, proto¾e by se rozteklo. Milo¹ pøi¹el vèas a vytáhl jen takovou malièkou dózièku plnou vitamínù a zaèal se tou divnou smìsí nejenom ládovat, ale je¹tì si na tom pochutnával. Nebyl jediný. Dózièkami s podivnostmi se to kolem mne jen hem¾ilo. Se svými páreèky jsem si v chumlu závodníkù pøipadal jako texaský kovboj na vídeòském Plese v opeøe pod taktovkou místních filharmonikù. Otevøít batù¾ek jsem si radìji nelajsnul, a ¾e mi opravdu v bøi¹e kruèelo. Pøed Milo¹em jsem objem a váhu batù¾ku okecával fotografickým náèiním a jako biblický Petr jsem chleby normálnì zapøel. No, to nám ten den pìknì zaèíná.

 

Mo¾ná si øeknete, na co je takový vodiè bìhem maratónu vlastnì potøeba. V¾dy» staèí pøeci zajít do první prodejny, a tam si koupit hodinky se zabudovanou GPS a dal¹ími hejblátky, které vám zmìøí úplnì v¹echno: rychlost va¹eho bìhu a tepovou frekvenci a délku do cíle a poèet nabìhaných vý¹kových metrù a…. a tøeba i poèet zamilovaných bab, které omdlévají, kdy¾ kolem nich plavným krokem proplujete. To jistì, to fakt jde, není na tom nic slo¾itého a leckdo to taky tak dìlá. Úplnì nejradìji matematici, ti si z ka¾dého maratónu pak dìlají grafy a grafikony nekoneèných délek a samou radostí jsou schopni se v tom nípat celé dny. Jen¾e na¹tìstí jednu vìc ty bájeèné japonské hodinky neumìjí. Prachsprostì povzbuzovat. Úplnì obyèejnì povzbudit nebo vynadat vám podle va¹í chuti, kdy¾ se vám totálnì pletou nohy a vy jste právì teï DOZAJISTA pøesvìdèený, ¾e v tuhle chvíli u¾ není jiná cesta a vy to prostì MUSÍTE vzdát. Nu, a právì na tuto chvíli jsou vodièi nachystaní. Tahle sekunda, to je jejich nejzamilovanìj¹í d¾ob. Holt je èlovìk tak naprogramován. Jestli je vìt¹ina z nás ochotna si sama sobì v lese tro¹ièku polevit a sem tam – samozøejmì jen kvùli kochání se krajinou – se jen procházet, tak v houfu bychom se za to samé stydìli.

 

Maratón pro vodièe zaèíná technickou pøípravou. Zvolil jsem to slovo schválnì takhle odbornì, proto¾e øíct to normálnì, musel bych napsat, ¾e se obyèejnì nafukují balónky. Ka¾dý vodiè je má toti¾ na sobì pøipevnìné jako orientaèní znamení, kolem kterého se jeho oveèky houfují. Balónek hezky pìknì poti¹tìný èasem, na který ten který vodiè bì¾í. Ono vybìhnout maratón jen tak na blint bez pøípravy nejde, a tak vlastnì ka¾dý z bì¾cù dopøedu ví, na jaký asi èas „pùjde“, a tak i ví, v jaké ¾e to partièce se mù¾e svézt. Je to vlastnì maratónský de¹tníèek japonských turistù pøi procházce Prahou v rukou prùvodce. Ostatnì nejde o ¾ádný èeský vynález. Ve svìtì se u¾ takto bìhá dávno, ale tady v Èechách se o propagaci vodièù zaslou¾ili lidé právì kolem Milo¹e ©korpila.  A kupodivu relativnì nedávno.

 

Proè zrovna balónek? Existuje spousta verzí. Tøeba já si pùvodnì myslel – asi je to zpùsobeno tím mým tì¾kotoná¾ním krokem diluviálního je¹tìra - ¾e je to proto, aby vodièi, kdy¾ u¾ nejsou placeni za svoji práci, byli alespoò lehouncí jako pírko a nemuseli se na trati tak otrocky døít. Ono toti¾ vidìt Milo¹e jak ho ten balónek jen nadná¹í, hergot, to je ale reklama na rekreaèní bìh! Jarmilka, zapøisáhlá bì¾kynì v lehké obuvi, zas pøi¹la s teorií, ¾e je to proto, ¾e umdlévající bì¾ci kdy¾ sotva pletou nohama, tak v¾dycky obrací oèi v sloup. V tu chvíli je balónek tam nìkde nahoøe jejich povoleným dopingem a pohled na èíslíèko prý v¾dy znamená nalití nových sil. Krásná teorie. Jen¾e jsem byl vyveden z omylu. V¹ivá je ¹eï ¾ivota. Balónky jsou proto, no proto¾e jsou praktické. Uznejte, tohle by nám vodièi dìlat nemìli.

 

Start a vlastní bìh, by» je to pro mnohé neuvìøitelný pocit, ¾e jsem to dokázal a zvládnul, není ve své podstatì nic jiného, ne¾ zavr¹ením mnohamìsíèního usilovného lopocení a nabìhání desítek, èi lépe stovek kilometrù. A tak, i kdy¾ je to jen jeden del¹í trénink, pøesto právì pro tuto dne¹ní nedìli v bì¾eckém kostele se to dìlá. Na trati má ka¾dý bì¾ec svoji rodinu, své kamarády a hlavnì svoji du¹i a vùli. Nejde o ¾ádná vítìzství, a pokud ano, pak jen o svoje vlastní nad sebou samým, nad èasem a nad leností. S mnohými z tìch bì¾cù se Milo¹ zná, zná jejich osudy, èi pøíbìhy, proè zaèali. Mnohé má i ve své tréninkové skupince, kde jim prohání faldy v Kunratickém lese. A ví, ¾e je to ú¾asný pocit, kdy¾ se pøidávají stále noví. V dne¹ní den nejde o èasy tìchto lidí. Jde o to, ¾e jich jsou ji¾ tisíce a ti v¹ichni zvládnou dobìhnout tramvaj. A i kdyby nakrásnì ujela, chytnou ji na dal¹í stanici, loudu jednu uloudanou.

 

Pod vlivem Milo¹ova ú¾asného svìta jsem se rozhodl, ¾e od zítøka taky zaènu bìhat a hubnout. Poznámka pro nás, tlou¹tíky: nezapomeòte, ¾e zítøek je a¾ zítra. Nikdy ne dnes.


 

Komente

wwwe Reagovat
123 Reagovat
leilei Reagovat
12 Reagovat
xiaoou Reagovat
kredyty Reagovat
kredyty Reagovat
kredyty Reagovat
Partnersk weby: LastMinute dovolená | Dovolená na horách | Vandrování svìtem, fotogalerie | Dovolená Tunisko | Dálky.cz | Fotky s du¹í | Kréta